Po otočce s Mostem přišla obrovská chuť uspět a nezklamat, říká Jarda Brázdil

Obrázek uživatele HC Rodos

Lepšího brankáře byste napříč všemi druholigovými skupinami nedávno ukončeného soutěžního ročníku nenašli. Alespoň si tím jsou jistí příznivci královédvorského HC Rodos. Kdybychom však uskutečnili anketu mezi zástupci dalších klubů, pak by bylo jméno Jaroslava Brázdila velmi často skloňováno, to si buďte jistí.

Třicetiletá jednička Dvora Králové nad Labem prožila fantastickou sezonu a spolu s ní i celý tým Rodosu. Východočeši vyhráli play off skupiny Sever a v kvalifikaci o účast v baráži o Chance ligu skončili druzí za vítězným Táborem. Ve hře o souboj s prvoligovým Šumperkem byl Dvůr do posledních vteřin závěrečného duelu s Jihočechy.

A to především zásluhou svého brankáře. Nechme mluvit čísla. V dlouhodobé fázi sezony si Brázdil držel průměr inkasovaných branek na čísle 2,35, k tomu zaznamenal čtyři čistá konta. V play off a kvalifikaci pak gólový průměr klesl na neuvěřitelných 2,23, navrch fantom mezi tyčemi přidal další shutout, navíc v dramatickém semifinále na horkém ledě Mosteckých Lvů! Všechny tyto údaje uvádí portál eliteprospects.com.

Tak jako byly pro tým Rodosu důležité kanadské body nedostižného Jirky Půhoného, stejně nepostradatelný byl právě Brázdil. Jeden z hrdinů úspěšné sezony pár týdnů po posledním duelu odpovídal na otázky Krkonošského deníku.

Jardo, máš za sebou nadmíru úspěšnou sezonu v královédvorském dresu. Jak na ni budeš vzpomínat?

Na sezonu, jakou jsme letos s Rodosem odehráli, se nedá vzpomínat jinak než v nejlepším. Projít úspěšně celé play off a ještě k tomu všechna kola na sedmý zápas, to je skvělý zážitek. Zejména retrospektivně. Když člověk stojí před nájezdem varianty náhlá smrt sedmého zápasu, je situace přece jen trochu jiná.

Do klubu jsi přišel před více než rokem, ale úvodní ročník vám po třech odehraných kolech ukončil covid. Bylo to tehdy velké zklamání?

Zklamání to bylo veliké, člověk si musí užívat každý den na ledě, zejména když už mu není osmnáct. Ztracená sezona pořád bolí, navíc jsem měl ještě nějaké plány v zahraničí. Bohužel nic z toho nevyšlo. Ještě k tomu až do ledna nikdo nic pořádně nevěděl, nebylo jasné, zda se bude hrát nebo vše skončí. Týden jsme trénovali, pak dva týdny zákaz, pak zase na led, pak údajně definitivní konec. No a nakonec se měla dohrávat jen skupina. Bylo to psychicky poměrně vyčerpávající.

Nebylo po roční pauze těžké vracet se ve třiceti letech na led?

Jelikož jsem se celý rok neválel jen doma na gauči, tak to nebylo tak hrozné. Těch pětadvacet let na bruslích člověk jen tak nezapomene. Naopak jsem měl radost, že můžu zase trénovat a hrát. Těžké jsou pro mě letní přípravy na suchu, trpím totiž příšernou alergií na běhání (usmívá se).

Prozraď, jak sis vlastně před rokem v dresu Dvora Králové nad Labem objevil?

Měl jsem dohodnuté angažmá v americké SPHL a protože tam začínají až koncem října, sháněl jsem, kde bych mohl potrénovat na začátku sezony. Ve Dvoře potřebovali pomoc při trénincích i v zápasech, tak jsme si navzájem pomohli. Bohužel v Americe se sezona nerozběhla vůbec a tady jen na pár zápasů. A po vzájemné zkušenosti jsme se s trenérem dohodli i na letošek.

KARIÉRU JAROSLAVA BRÁZDILA MAPUJE SERVER ELITEPROSPECTS.COM

Českou soutěž jsi přitom chytal naposledy v sezoně 2016/2017 za Nymburk. Co ti daly dva roky ve Francii a následná zkušenost ve Švédsku?

Všude dobře, doma nejlíp. Ve Francii jedí divné věci a ve Švédsku je moc tma. Člověk ale zjistil, jak věci dělají i jinde než u nás. Vyzkoušel jsem si, jaké je to cestovat dvanáct, čtrnáct hodin na zápas, spát přes noc v autobuse, trénovat v deset večer. Člověk si musel srovnat priority a naučit se pracovat s vlastní hlavou i tělem tak, aby mohl podávat konstantně kvalitní výkony. A o to víc mě baví hokej zpátky doma.

Vrátil ses rozhodně ve formě. Mohl sis vůbec přát úspěšnější hokejovou štaci? Byla to pro Dvůr fantastická sezona.

Pro mě nejlepší sezona, jakou jsem zažil. Druhé místo v základní části, výhra v play off. Postup z kvalifikace nám unikl o ten nejtenčí vlásek. A nikoli s týmem, který by všem dával desítku. Všechno bylo poctivě odbojované. Budu na ní ještě dlouho vzpomínat.

Jardovy nuly v sezoně
22. 09. 2021 Hronov – Rodos 0:4
27. 10. 2021 Rodos – Jablonec 6:0
06. 11. 2021 Mostečtí Lvi – Rodos 0:2
13. 11. 2021 Rodos – Letňany 1:0
07. 03. 2022 Mostečtí Lvi – Rodos 0:3

Bavme se hlavně o vyvrcholení ročníku. Co jsi říkal na počet zápasů, kolik jste museli odehrát? Od konce základní části jste byli v zápasovém zápřahu takřka ob den.

Na konci základní části se navíc dohrávala spousta odložených utkání. Někdo tuším napočítal čtyřiadvacet zápasů ve dvaapadesáti dnech. To je obrovské číslo. Závěrečné tempo bylo vážně smrtící, ale já si ho užil. Více jak měsíc v kuse byla na každý zápas plná hala, hrálo se v maximálním nasazení. Co by si hokejový fanatik jako já mohl přát víc?

PŘIPOMEŇTE SI ZÁVĚREČNÝ SEDMÝ DUEL SEMIFINÁLOVÉ SÉRIE S MOSTEM

Většina týmu chodí do práce, jak jste to všichni zvládali? Nejen samotná utkání, ale navrch i cestování za pořádně vzdálenými soupeři?

Odehráli jsme stejně zápasů jako prvoligové Vrchlabí nebo extraligový Hradec či Pardubice. Možná i víc. A to všechno s pracovními povinnostmi. Na potřebnou regeneraci nebyl čas. Na spoustě kluků byla vidět únava, ale i přes to všechno dali do zápasů maximum. Všichni kluci, co vstávali každé ráno do práce, mají můj obdiv. A ještě předváděli lepší výkony než třeba profíci z Tábora. Přijet ve čtvrtek ve dvě ráno z Nového Jičína, jít makat do práce a v pátek nastoupit proti Táboru, to chce velkou dávku lásky ke sportu.

V play off jste přehráli Mostecké Lvy a Letňany. Jak sis užíval obě série a co podle tebe rozhodlo o konečném triumfu Rodosu? Proti Severočechům jste čelili dvěma mečbolům!

Jak jsem si je užíval? V nejdelším možném čase (směje se). Rozhodovat v sedmém zápase je sen každého. Rozhodla podle mě větší chuť vyhrát. Nechtěli jsme na dovolenou, chtěli jsme vyhrát, za každou cenu. Kluci nevynechali jedinou situaci, dohráli každý souboj, neodflákli jediný puk. Makali naplno dopředu i dozadu. Obě série byly vyrovnané a přesně těchto pět procent navíc překlopilo štěstí na naši stranu.

DĚNÍ VE DRUHÉ LIZE POZORNĚ SLEDOVAL SERVER LIVESPORT.CZ

Stmelily takhle vyrovnané průběhy obou sérií hodně dění v kabině? Zvlášť když jste ve finiši bojovali bez řady zraněných obránců?

Při prvním mečbolu Mostu byla nálada v týmu ponurá. Ale když jsme dokázali sérii otočit, tak celý tým začal věřit, že zvládneme překonat všechno, co nám play off nastraží. Přišla obrovská chuť uspět a nezklamat. Zranění bohužel bylo víc, než jsme si přáli, ale jsou součástí vyřazovacích bojů. Nejen kluci, co už dohrát nemohli, ale i ostatní, kteří nastoupili s problémy, mohou vypovídat o nasazení, jaké tým ve vyřazovacích bojích měl. Jéžovi vyhodili rameno a o dva dny později už hrál. Prochy hrál týden s horečkou zralý víc na tři peřiny a kilo ibalginu než na brusle. Váša dohrával zápas se zlomenými žebry a propíchlou plicí (řeč je o útočnících Janu Ježkovi, Michalu Procházkovi a obránci Jiřím Vašíčkovi – pozn. aut.). Nic z toho by se bez perfektní party nedělo.

Následovala kvalifikace a v ní tým v čele s tebou překonával všechny předpoklady. Dá se říct, že i ty sis zápasy užíval na maximum?

Vyhrocené zápasy proti kvalitním soupeřům si užívá každý. Hráči, trenéři i fanoušci. „Lazaret Dvůr Králové nad Labem“ rozhodně ve čtrnácti lidech předvedl úctyhodný výkon! Škoda jen smutného gólu minutu a půl před koncem posledního zápasu s Táborem.

Jak říkáš, dění na ledě si užívali i vaši příznivci. Hrát před plnou halou, to není k zahození, viď? Jak se ti podpora dvorských fanoušků po celou sezonu zamlouvala?

Dvorští fanoušci dostáli své pověsti jedněch z nejlepších v celé druhé lize. Hrát před plným a bouřícím stadionem je vždycky zážitek. Takovou atmosféru nemá většina prvoligových týmů. Často ani ty extraligové. Za to všem příznivcům dvorského hokeje patří dík. Bez jejich podpory bychom tak daleko nedošli.

HC RODOS VYHRÁL DRUHOU LIGU. VE FINÁLE ZDOLAL LETŇANY

Nyní si však dvorští příznivci kladou otázku, zda tě klub vůbec může udržet i pro příští ročník. Prozradíš něco málo? Například, zda máš nabídky z vyšší soutěže nebo třeba ze zahraničí?

Letos se nabídek sešlo nečekaně hodně. Až bych si je nejraději ušetřil na léta dopředu. Existuje možnost, že bych si mohl příští rok zahrát Chance ligu, takže zkoumám tuto variantu. Ale s trenérem Zörklerem i šéfem jsme v kontaktu a moji budoucnost ve Dvoře Králové nad Labem intenzivně řešíme.

Kdybys nakonec měl klub opustit, co ti působení na východě Čech dalo a na co budeš nejvíc vzpomínat?

Rozhodně na skvělý tým a fantastickou atmosféru, která nás po celou sezonou provázela.

Být hráčem v poli, už bys byl považován za matadora. Brankáři ale zrají jako víno, proto nejen mě na závěr zajímá, jaké máš ještě hokejové ambice.

Já se hokejově cítím na dvacet let (úsměv), spousta hokejových roků je stále přede mnou. Moc rád bych ještě zahrál Chance ligu. Třeba se to ještě podaří.

 

Tags: